
Důležitost zdraví pro jakoukoliv fyzickou aktivitu je nade vší pochybnost. Mnozí, kdo dnes sportují, však čelí nejenom zátěži ze sportu, ale i škodlivému vlivu nezdravého životního a pracovního prostředí, což všechno dohromady klade na jejich zdraví vysoké nároky.
Je-li vaším sportem běhání, je třeba, abyste to při péči o svoje zdraví brali v úvahu, stejně jako byste neměli opomíjet svoje rodinné, pracovní a všechny další povinnosti, protože také ony mají vliv na vaše zdraví, a samozřejmě tedy i na váš trénink.
V části Prevence nicméně poukazujeme na to, že zranění ani nemoci nejsou nevyhnutelné. Nejčastějším zdravotním překážkám se věnujeme ve Zraněních a nemocech a úlohou článků ve Fyzioterapii je zdůraznit mimo jiné roli, kterou tento obor hraje v prevenci a regeneraci. V Regeneraci a Strečinku najdete převážně praktické rady, jak se vypořádat s následky tréninku.

Asi každému se občas stane, že na něj něco leze. Není to nic neobvyklého v této teplé vlhké zimě, kdy se to bacily jenom hemží. Nedávné ochoření mého synka mě inspirovalo k napsání tohoto článku na téma „horečka jako náš přítel“.
Jsem si vědoma, že toto tvrzení je velice nadnesené, ale přesto je její význam pro vlastní tělo ne zcela zanedbatelný. Uvažujme především o tom, kdy přijdeme domů, je nám jaksi zima a tak nějak divně a tak si dáme hned dva paraleny a fungujeme dál. Pojďme se spolu seznámit s tím, co se v těle při horečce děje a zvažme následně, zda je lepší zalézt do peřin, nebo polykat tablety.
Uvědomme si, že za horečku je považováno zvýšení teploty, měřené v podpaží, nad 38°C. Horečka je průvodním jevem mnoha onemocnění avšak nejčastěji se jedná o onemocnění infekční. V tomto případě dochází pod vlivem pyrogenů („bacilů“) k nastavení vyšší teploty na termostatu lidského těla – tedy v hypotalamu.
Vzhledem k rozdílu mezi nově nastavenou teplotou a vlastní původní („normální“) teplotou tělesného jádra, má člověk na počátku pocit chladu a jsou spuštěny termoregulační mechanismy, vedoucí k dosažení zvýšené nově nastavené teploty – objevuje se i např. svalový třes (zimnice). Teplota jádra stoupá až dosáhne teploty, která je nově nastavena v hypotalamu. V této fázi pocit chladu mizí (může ale přetrvávat svalový třes, pokud je nutný k udržení vyšší tělesné teploty při velkých ztrátách do okolí), proto doporučuji v prvé řadě peřinu a podávání teplých nápojů.
Postupně dojde vlivem horečky k odstranění pyrogenů (nebo jsou podány léky k potlačení horečky) dochází k opětovnému navrácení nastavení teploty těla na „normální“ úroveň. Dostavuje se pocit nadměrného tepla a dochází k aktivaci termoregulačních dějů ochlazujících organismus, včetně pocení. Teplota tělesného jádra klesá.
I když u dětí je nutno teplotu sledovat, aby nedošlo vlivem dlouhodobé horečky k tzv. febrilním křečím. Déletrvající horečka kolem 39°C a nebo zvyšující se teplota jsou důvodem ke konzultaci lékaře a to jistě i u dospělých.
sportsite.cz