Rizika přetížení

K napsání tohoto článku přispěl e-mail z poslední doby, ve kterém padla otázka ohledně dlouhodobé únavy a bolesti po velmi nadstandardní zátěži.

Každý organismus má svoje limity – fyzické a fyziologické, které je možné zvyšovat pravidelným tréninkem a morfologické – bariéry, které nelze víceméně překonat, protože tak je lidské tělo postaveno. Připodobníme tréninkový program těla v následujícím diagramu (jedná se v podstatě o tzv. flow koncept dle Csíkszentmihályiho).

Pokud vystavujeme tělo a naše možnosti hranici proudu a stresu, po určité době se takováto zátěž stane obvyklou a hranice proudu se stane běžnou.

Pokud ale svou zátěž limitujeme do prostoru stresu, dočkáme se záhy odpovědi našeho těla v podobě, která znemožní delší setrvání v zóně stresu – nejčastěji se jedná o bolest, poněvadž se jedná o jeden z hlavních limitujících faktorů.

V čem tedy spočívá ono riziko?

U predisponovaných jedinců, což často nemusí být nijak patrné, se dlouhým setrváním v pohybovém stresu může pomaleji odbourávat hladina kyseliny mléčné jakožto produkt metabolismu kosterních svalů, případně může dojít k uvolňování svalového barviva (myoglobinu) ze svalu. Tento stav není příliš častým jevem, ale pokud se objeví, může vést k vážným zdravotním komplikacím včetně selhání ledvin.

Bc. Radek Überhuber