
Důležitost zdraví pro jakoukoliv fyzickou aktivitu je nade vší pochybnost. Mnozí, kdo dnes sportují, však čelí nejenom zátěži ze sportu, ale i škodlivému vlivu nezdravého životního a pracovního prostředí, což všechno dohromady klade na jejich zdraví vysoké nároky.
Je-li vaším sportem běhání, je třeba, abyste to při péči o svoje zdraví brali v úvahu, stejně jako byste neměli opomíjet svoje rodinné, pracovní a všechny další povinnosti, protože také ony mají vliv na vaše zdraví, a samozřejmě tedy i na váš trénink.
V části Prevence nicméně poukazujeme na to, že zranění ani nemoci nejsou nevyhnutelné. Nejčastějším zdravotním překážkám se věnujeme ve Zraněních a nemocech a úlohou článků ve Fyzioterapii je zdůraznit mimo jiné roli, kterou tento obor hraje v prevenci a regeneraci. V Regeneraci a Strečinku najdete převážně praktické rady, jak se vypořádat s následky tréninku.
Program boje proti dopingu je celosvětovou záležitostí. Je uskutečňován ve vzájemné spolupráci MOV a všech světových sportovních federací s národními olympijskými výbory a federacemi i dalšími organizacemi včetně vládních.
Základním dokumentem obecně pojednávajícím o boji proti dopingu je Česká charta proti dopingu, za jejíž prosazování je zodpovědný Antidopingový výbor ČR (AV ČR). AV ČR je autorem řídící Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu a jeho výkonnou složku představuje Exekutiva pro kontrolu dopingu.
MOV a jeho lékařská komise zakazuje:
Vedle vybraných skupin farmakologických prostředků jsou dále zakázány:
“Za doping ve sportu se považuje použití látek ze zakázaných farmakologických skupin nebo metod podle příslušného seznamu sportovcem samým nebo za pomoci druhé osoby při soutěži nebo v tréninku”.
V souladu s pravidly vydávanými a upřesňovanými Lékařskou komisí MOV platí tento postih za doping:
Za prokázaný doping sportovce:
V případě nedostavení se k dopingové kontrole se postupuje podle odstavce 2.
Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu uvádí i sazby “za prokázanou spoluúčast funkcionářů, trenérů a lékařů při podání zakázaných látek”, trestající zákazem výkonu funkce v tělovýchovné organizaci, s délkami trestů shodnými jako v případě sportovců. Prokázat spoluúčast funkcionáře či lékaře je ovšem mnohem složitější než odebrat a analyzovat moč sportovce a trestání jiných osob je proto zcela ojedinělé, i když o spoluúčasti či vině funkcionářů, trenérů či lékařů často nebývá pochyb.
MUDr. František Jedlička