Nestejná velikost chodidel

Chodidlo, stejně jako např. ruce, uši a dolní čelist, označujeme anatomicky za „acra“ (čti ákra) – tedy okrajové oblasti lidského těla. Jsou to oblasti jejichž růst je ovlivněn funkcí hypofýzy (podvěsek mozkový).

Chodidlo je samo o sobě složeno z velkého množstvím kostí, kloubů, svalů a vazů. Jedná se o dynamický systém, od kterého by bylo naivní očekávat, že zůstane v průběhu celého života neměnným.

Co se podílí na vzniku nestejné velikosti chodidla?

1) Změna nožní klenby

Často to může být již nesprávná obuv a péče o chodidla v dětském věku. Je známo, že kolem druhého roku života má většina dětí svá chodidla v pořádku, ale do první třídy jich jde více jak polovina již s problémy (jako je plochonoží apod.).

Při narození má dítě plochou nohu. Klenba se následně vytváří jak je chodidlo zatěžováno. Původně měkký a nestabilní kotník se postupně utváří v odolný a pružný systém tlumící nárazy a přenášející pohyb.

Příčně plochá noha

Vzniká poklesem přední příčné klenby, přičemž se celá přední část nohy často rozšíří. Tento typ plochonoží se vytváří často u žen (téměř 90 % postižených) nosících vysoké podpatky, kdy vlivem měnící se hladiny hormonů a nadměrného zatěžování dochází ke změnám v napětí vazů, které klenbu udržují. Tento problém může být provázen i vystřelující bolestí do plosky při chůzi. Příčně plochá noha je většinou problém vyskytující se na obou končetinách.

Podélně plochá noha

Vzniká poklesem podélné klenby nohy a je často doprovázena valgositou paty (rozeznatelná je při zadním pohledu na patu nohy – místo svislé linie Achillovy šlachy, vidíme linii lomenou k vnitřní-mediální straně). Pokles podélné klenby se projevuje zvýšenou únavou a pálením nohou, zvýšenou potivostí nohou, otlaky a tvorbou křečových žil. Vrozená plochá noha je velmi vzácná, u dětí se začíná projevovat až kolem třetího roku věku. Příčinou mohou být nedostatečně vyvinuté vazy, ochablé svalstvo, stání či dlouhodobé chození v nevhodné obuvi.

Tento problém se může objevit častěji i v podobě asymetrické – tedy více, nebo pouze, na jedné dolní končetině. Roli zde hraje např. opakované zranění kotníku, kdy se vzniklá instabilita vazů projeví na vlastní odolnosti nožní klenby.

2) Intenzita zatěžování

Mnohý z nás má tzv. stojnou nohu – jedná se o končetinu, na které spočíváme ve stoji v úlevových pozicích – tato noha je zatěžována stálým tlakem mnohem výrazněji, než druhá. Například u jedinců, kteří tráví ve stoji většinu času – prodavačky, kadeřnice atd.

3) Úrazy

Tyto faktory se podílejí na změnách ve velikosti chodidel a to většinou jednostranně. Uvědomme si, že v každém kloubu je kloubní štěrbina. Je to prostor, který slouží k tomu, aby se zde mohl pohyb uskutečnit. Tento prostor se postupně zmenšuje s věkem, změnou hladiny hormonů, vlivem úrazů, rozvojem artrózy, stravou. Avšak může docházet i k jeho zvětšení – porušením kloubního pouzdra, uvolněním či narušením vazů, které kosti udržují ve vzájemném postavení apod.

sportsite.cz