sportsite úvodní strana sportovního portálu
Už bezmála sto let jsou hranice vytrvalecké výkonnosti spojovány se schopností lidského organismu přenášet a spotřebovávat kyslík. Největší pozornosti se přitom od fyziologů, trenérů i samotných běžců dostává parametru známému jako VO2 max. Ten však sám o sobě k plnému pochopení výkonnostních rozdílů mezi běžci nestačí.
Zatímco vysoká hodnota VO2 max je pro nás nezbytností, pokud usilujeme o úspěch na vytrvaleckých tratích, náš běžecký výkon bude vždy ovlivněn nejenom faktory souvisejícími se spotřebou kyslíku, ale také dalšími faktory, souvisejícími s tvorbou svalových vláken, silou našich svalů a v neposlední řadě naší odolností vůči únavě. Nezřídka i atlet či atletka s výjimečně vysokým, až elitním VO2 max nikdy nedosáhne elitní úrovně právě proto, že některý z oněch dalších faktorů nemá rozvinutý na stejně vysoké úrovni.
Pokud výše uvedené vede k poklesu svalové síly a rychlosti běhu, nabízí se otázka, zdali se dá něco udělat, aby nástup únavy byl co nejpomalejší. Odpověď zní, že dá.
Běhání na laktátovém prahu
Laktátový práh je nejvyšší úroveň naší rychlosti, nad níž již dochází k hromadění laktátu v našich svalech a následnému překyselení. Jednoduše řečeno, vyjadřuje naši schopnost odolávat únavě a rychle běžet po delší časový úsek. Ukázalo se, že lidem s méně unavitelnými svaly se ve svalech při zátěži tvoří méně laktátu, že tito lidé mají vyšší laktátový práh a že jejich organismus je po delší dobu schopen zátěže o relativně vyšší intenzitě.
Proto, abyste si zvýšili svůj laktátový práh, a tudíž i svou odolnost vůči únavě, potřebujete strávit více času běháním na svém aktuálním laktátovém prahu. Jakmile se v důsledku toho tempo, kterým na laktátovém prahu dokážete běžet, zlepší, budete schopni do okamžiku, kdy se začne prosazovat anaerobní metabolismus a nastoupí únava, běhat rychleji.
Jestliže uběhnete 10 km za 40 minut nebo pomaleji, tempo laktátového prahu by pro vás mělo být intenzivní, ale pohodlně udržitelné, a mělo by být zhruba o 6-9 sekund/km pomalejší, než je vaše závodní tempo na 5 km (nebo přibližně stejné jako vaše závodní tempo na 10 km). Odpovídat by mělo 80-85 % vaší maximální tepové frekvence.
U vysoce trénovaných běžců a běžkyň je to v porovnání s jejich závodním tempem na 5 km tempo pomalejší o 16-19 sekund/km (o 9-13 sekund/km na 10 km), což je často v blízkosti jejich závodního tempa na půlmaraton (asi 90 % MTF).
