sportsite úvodní strana sportovního portálu
Tuto otázku jste si zřejmě ještě nepoložili, a přitom odpověď na ni vám může pomoci k vašim nejlepším běžeckým výsledkům, celoživotní běžecké kariéře, pokud o ni máte zájem, a maximálnímu využití vašeho běžeckého potenciálu.
Pro každého, kdo běhá a účastní se závodů, je úspěch v některých disciplínách přirozenější než v jiných a jenom málokomu se daří na všech tratích. Někdo má dar rychlosti, jiní se narodili pro maraton. Různé faktory určují, jak dobří při běhu na určitou vzdálenost jsme a o kolik se na ní cíleným tréninkem můžeme zlepšit, v míře nejvyšší pak naše fyziologické předpoklady, naše vlastnosti a naše priority.
Především fyziologie (soubor vnitřních procesů, na jejichž základě funguje náš organismus na fyzické úrovni), s níž jsme se narodili, by pro nás měla být klíčem ke zjištění, zdali je součástí naší běžecké výbavy ďábelská rychlost nebo výdrž maratonce.
Jednou z možností je podívat se na hodnoty VO2 max, laktátového prahu a dalších laboratorně měřitelných ukazatelů, jež každý zvlášť a všechny společně mají vliv na to, jak rychle a jak daleko můžeme běžet a která vzdálenost nám sluší nejlépe.
VO2 max je vyjádřením maximálního spotřebovatelného množství kyslíku za minutu zátěže. Pro běžce a běžkyně s přirozeně vysokou hodnotou je často snadnější běžet vysokým tempem, protože jejich srdce dodává svalům více kyslíku. VO2 max se dá zvýšit například pravidelným tréninkem rychlosti, protože ten nutí srdce, aby rychleji přečerpávalo krev. Začátečníci mohou dosáhnout až 20% zlepšení, u pokročilejších běžců bývá zpravidla možné už jen doladění.
Tempo laktátového prahu je nejrychlejší tempo, jaké udržíme po delší dobu (min. 30 minut), než se nám v krvi začne hromadit laktát, což je ester kyseliny mléčné a vedlejší produkt spalování, k němuž v našem těle dochází při namáhavé fyzické aktivitě. Vysoký laktátový práh snadno najdeme u maratonských vítězů (mužů i žen), kteří jsou díky němu schopni běžet rychle a dlouho. Odpovídajícím tréninkem je laktátový práh možné zvýšit.
Naše svaly tvoří svalová vlákna, která se dělí na pomalá a rychlá. Svaly těch nejlepších mezi maratonci a maratonkyněmi jsou až ze 75 % tvořeny pomalými vlákny, zatímco olympijští sprinteři a olympijské sprinterky mají vyšší podíl vláken rychlých. Námi zděděnou svalovou strukturu nemůžeme změnit, svoje svaly ovšem bez ohledu na ni můžeme trénovat k rychlosti i vytrvalosti.
