Běhání na dlouhé vzdálenosti máme všichni ve svých genech, ale ne každého z nás naplňuje pomyšlení na dvouhodinový běh nadšením a nedočkavostí. Ano, už nemusíme hodiny a hodiny běhat po stepi, abychom si ulovili něco k večeři, ale správně prováděný trénink vytrvalosti nám k užitku určitě je.
Možná vás tedy bude zajímat pět jednoduchých způsobů, jak se stát vytrvalejšími a díky tomu i silnějšími a rychlejšími.
Hlavně trpělivě
Bez ohledu na to, v jaké jste právě fyzické kondici, na vytrvalosti musíte pracovat pomalu. Člověk by řekl, že víc něčeho dobrého zákonitě vede k něčemu ještě lepšímu, jenomže u naběhaných kilometrů (a stejně tak rychlosti) platí, že příliš mnoho příliš brzy vede většinou jenom ke zranění. Znovu proto připomínám, že z týdne na týden není radno zvyšovat objem ani intenzitu tréninku o více než 10 %.
Při závodě rychle, při tréninku pomalu
Zvláště pro začínající běžce a běžkyně je důležité, aby si rychlost šetřili až na závod. Příliš intenzívní trénink rychlosti zařazený příliš brzy bude mít negativní vliv na rozvoj vaší vytrvalosti. Rovněž zranění se vám budou snáz vyhýbat, když se na začátku zaměříte spíš na delší a pomalejší běhy.
Rychle při závodě i tréninku
Po několika měsících můžete svoje tělo začít přivykat únavě tím, že posledních pár kilometrů nejdelšího běhu týdne poběžíte o trochu rychleji a klidně až závodním tempem, když se na to budete zrovna cítit.
Prahově
Všeobecně uznávaným pravidlem je, že tzv. tempový neboli prahový běh (v tempu na půl cesty mezi tréninkovou a závodní rychlostí) by měl trvat zhruba 20 až 40 minut. Zkusíte-li ho ovšem občas o něco protáhnout, po určité době vás možná překvapí, že jste schopni udržet vyšší rychlost déle než dřív.
Hop, hop, hop
Pro zvýšení výbušné síly zapojte do svého běžeckého tréninku i trénink plyometrický. Na základě zkušeností špičkových běžců a běžkyň dělajících totéž můžete očekávat, že se vaše nohy naučí trávit méně času na zemi a zrychlí se vaše kroková frekvence.


