sportsite úvodní strana sportovního portálu
Roman Šebrle to ví. Víte to i vy?
Spánek je stav, kdy dochází k regeneraci celého organismu. Po tréninku, který má vždy za následek poškození zejména svalových vláken, nastává právě ve spánku jejich postupná obnova. Jako základní potřeba je spánek nedílnou součástí každodenního cyklu člověka a je nejpřirozenější formou jeho pasivního odpočinku. Nedostatek spánku už za velice krátkou dobu snižuje jak fyzickou, tak psychickou výkonnost a při dlouhodobém trvání vede k výraznému oslabení imunitního systému a narušení obranyschopnosti organismu proti nemocem. Ne nadarmo je odpírání spánku jednou ze sice zakázaných, ale zcela jistě dodnes používaných metod mučení ve vězeňských zařízeních po celém světě.
To, jak prospěšný pro nás spánek je, závisí v největší míře na jeho délce a kvalitě. Délka spánku je velice individuální a má co dělat, mimo jiné, s naším věkem. Obecně se dá říct, že jak stárneme, má tendenci se zkracovat – od takřka 24 hodin u novorozenců přes 9-10 hodin v době dospívání a zhruba 8 hodin v dospělosti až po 6-7 či méně hodin ve stáří.
Mezi lidmi jsou však, pokud jde o délku spánku, značné rozdíly. Bez ohledu na věk někomu zcela postačuje spát v průměru 6 hodin denně a pro někoho je i 9 hodin málo. Každému bez rozdílu ale velice škodí pravidelná násilná ranní probuzení za pomoci ďábelského vynálezu, nechvalně známého jako budík, a také ponocování asi prospívá jen sotvakomu.
Tento problém ovšem v situaci, kdy většina z nás se v běžný pracovní den musí na určitou ranní nebo brzkou dopolední hodinu dostavit do práce, moc řešení nemá. Snad alespoň zkusit si jít někdy lehnout dříve než obvykle, aby se člověk co nejvíce vyspal už před půlnocí. Výzkum totiž ukázal, že kvalita spánku je do půlnoci vyšší než po půlnoci, a to až o tolik, že doba strávená spaním do půlnoci může odpovídat až dvojnásobku doby strávené spánkem po půlnoci.
Kvalitu spánku ovlivňuje řada faktorů, od místnosti, kde spíme, až po to, co u toho máme na sobě. Pro sportovce je dobré vědět, že na spánek mají negativní vliv veškeré (tedy i pozitivní) emoce prožité těsně před ulehnutím, stejně jako namáhavá fyzická nebo duševní práce a nadměrná konzumace jakéhokoliv (tedy i zdravého) jídla a pití. Z toho by vám mělo vyplynout, že dívat se do půlnoci na horor a spořádat u toho dva pytlíky (klidně bio) brambůrek zalitých kofolou zcela optimální přípravou na trénink druhý den ráno zrovna není.
Třeba si teď říkáte, že to s tím spaním trochu přeháním a že byste si raději přečetli o něčem, co vám „skutečně“ pomůže zvýšit vaši běžeckou výkonnost. No, já nevím. Když se jednou po skončení dopolední části prvního dne jednoho z jeho mnoha desetibojů ptali Romana Šebrleho, čím vyplní čekání na odpolední pokračování, odpověděl, že si dá masáž, něco malého k jídlu a pak že si zhruba na dvě hodinky půjde lehnout, protože ve spánku si jeho tělo odpočine nejlépe. Pokud vím, nedělá to Roman jenom při závodech, ale i při tréninku, a tak bych řekl, že větší reklamu spánek možná už ani nepotřebuje.
